27. 6. 2017

STOPY DÁVNÉ TĚŽBY A LIDSKÁ SÍDLIŠTĚ 1

Před časem se tu psalo o dávné megalomanské těžbě nerostných surovin, jejíž stopy nacházíme po celé planetě. Přemýšleli jste však, jak hodně dávná ona těžba je?
Že se tak ptám - jasně že to muselo každému přemýšlivému konspirátorovi zavrtat hlavou. Jsou to stovky let? Nebo tisíce? Či snad ještě víc?!
Na takovou otázku můžeme těžko odpovědět. Myslím si však, že úplně postačí, když se nám podaří nějak doložit, že to bylo v době, kdy podle oficiální historie k tomu naše civilizace rozhodně nemohla mít potřebné technologické prostředky. A to můžeme!
Jak?
Budeme hledat haldy, odvaly, terricony a podivně do kaskád nebo v půlkruzích “vykousané“ pásy hor, na jejichž vrcholcích jsou patrné stopy dávné lidské stavební činnosti – hrady, pevnosti, hradiště nebo celá archeologická naleziště. Je totiž jasné, že takový zastavěný „kopec“ musí být o hodně, ale opravdu o hodně starší, než cokoli, co na něm bylo později postaveno. A pokud v jeho blízkosti najdeme i dnes obnovenou těžbu, případně odkaliště, bude i to dokladem toho, že se tu paběrkuje po „těžařích“ dávnověku, kteří rozhodně nebyli žádní troškaři.
Budete překvapeni, kolik takových míst na Zemi je.

Už před časem jsem v sérii článků o Palmýře zmínila, že kopec, na němž v syrském Aleppu stojí známá citadela, nevypadá zrovna dvakrát přírodně. Kdo pročetl sérii článků o dávné těžbě, jistě nezapochybuje, že tu vidíme krásnou ukázku haldy se vším všudy! K tomu na vrcholovém plató této výšiny máme nejen středověkou pevnost, ale už před čtyřmi a půl tisíci lety tu je zmiňován chrám boha bouře Hadada. A to tu tenkrát už kdoví jak dlouho stál!
Pokud se tedy shodneme na tom, že minimální stáří těchto těžebních pozůstatků určují na něm postavená díla lidských rukou, můžeme se pustit do hledání dalších takových příkladů.
Než tak ale učiníme, krátce si připomeňme, jak vypadají současné stopy po těžbě – odvaly, haldy a skládky, ať už čerstvé, erodující nebo rekultivované.

haldy u Příbrami zdroj

Kazachstán zdroj
Starovešivský odval, Donbas zdroj
Umělá krajina a Burščický odval u Krivovo Rogu, Ukrajina, zdroj
Grigorjevské odvaly, zdroj
Příklady rekultivovaných odvalů:



a ještě letecký snímek okolí současných megadolů:

měděné doly, Chile
A nyní budeme hledat, co by do tohoto obrázku světa zapadalo. První naše zastávky budou na Blízkém východě. Jednak proto, že vzhledem k bohaté historii těchto oblastí je tu nejrůznějších památek opravdu hodně, a jednak také proto, že díky klimatickým podmínkám tu není tak bohaté zalesnění jako třeba v Evropě, kde je většina umělých vyvýšenin spolehlivě zarostlá. Naší dnešní zastávkou bude...

SÝRIE
Aleppo
36.199312, 37.163022

citadela v Aleppu a halda v Doněcku, zdroj zdroj

Tento zvláštní pahorek čnící nad jinak úplně rovné okolí do výšky 50 metrů je podle průvodců přírodního původu. Napadá ale někoho z vás nějaký přírodní proces, který by tohle vytvořil? Podotýkám, že je to vápencový vrch, tedy žádná sopka.
Pahorek je zmiňován ve staré legendě, kdy zde údajně se svým stádem ovcí stanul starozákonní Abraham. Ve třetím tisíciletí před naším letopočtem zde měl chrám již výše zmíněný bůh bouře. V době Alexandra Makedonského pak byla vrcholová plošina (285 x 160 metrů) opevněna a byl tu vybudován chrám boha Dia.
Pokud by někdo namítal, že na některých fotografiích je na svazích jasně vidět zdivo, pak obložení kamenem je dokladováno z doby na přelomu 12. - 13. st., kdy bylo nezbytné erodující svahy vyrovnat a zpevnit. Tehdy byla také vznikající pevnost vylepšena prohloubením a rozšířením vodního příkopu na úpatí a jeho napojením na vodní kanály.
Samotná vrcholová stavba utržila v průběhu dějin nejeden šrám. Kromě jiného se na ní devastujícím způsobem podepsalo nejen zemětřesení v roce 1822, ale dávno před ním také – kdo jiný než – Tamerlán. I současnost zanechala na vrcholovém plató své nepřehlédnutelné stopy: byl zde vybudován amfiteátr a sem tam se na hradby i střílelo z artilerie...
Tedy shrnuto: na tomto „přírodním“ pahorku se stavělo už před čtyřmi a půl tisíciletím.

zdroj
A k porovnání připomínám Doněck…


...nebo jeden z mnoha odvalů uprostřed Johanesburgu, který byl kvůli opětovné těžbě zlata znova otevřen:


Aleppo však není jediné blízkovýchodní město, kde bychom takovouto zvláštnost mohli vidět. Právě naopak: každé pořádné syrské město s dlouhou historií a většinou i napojením na významné starověké obchodní trasy se ve svém středu pyšní podobnou anomálií – pravidelným pahorkem obvykle uprostřed naprosté roviny, který má rozlehlé vrcholové plató a víceméně pravidelné příkré svahy. Je zajímavé, že často se na jeho povrchu objevuje jen sporadická vegetace. My ale už přece víme, že hlušina uložená na odvalech prošla procesem obohacování, při kterém byla použita různá chemická činidla. A rostlinám to asi moc nechutná.
Podívejme se tedy do třetího největšího města Sýrie, kterým je:

Homs
34.723423°, 36.714443°
Zdejší citadela je rovněž datována do 3. tis. př. n. l. Byla samozřejmě postavena na ojedinělém okrouhlém pahorku, jehož vrcholová plošina byla dodatečně obehnána vápencovým zdivem. Ve 12. století však byla celá stavba dvakrát výrazně poničena zemětřesením. V pozdějších dobách byla částečně obnovena a až donedávna ji využívala armáda. Na romantické ilustraci z konce 18. století je ještě vidět, co stálo na vrcholu, a rovněž opláštění kamennými bloky:

Emesa (Homs) od Louise Francois Cassase, zdroj
O dvě stě let později tu už nebylo téměř nic...


...a dnes, jak vidíte, na pahorku trůní vysílač. Umělý původ vyvýšeniny je však i nyní patrný.


Hamá
35.136070, 36.749360
I toto syrské město má svůj ústřední pahorek nápadně čnící nad okolní rovinu. Citadela byla postavena na výšině s mandlovým půdorysem. Po již výše zmíněných zemětřeseních ve 12. století se z ní prakticky nic nedochovalo, ve XX. století vršek zarostl lesem a zbytek ruin byl přeměněn na park, čemuž padlo za oběť i to minimum základního zdiva, které ještě vystupovalo nad povrch. Stav v roce 1936:

zdroj
...a současná situace:

zdroj
 


Tall Rifaat
36.4726117N, 37.0948078E
Rifaat byl obývaný od doby železné, kdy byl znám jako Arpad. Po jistou dobu byl hlavním městem severního syrského aramejského státu Bit Agusi založeného Gusem Yahanem v 9. století před naším letopočtem.
Až 8 metrů vysoké pozůstatky arpadských zdí jsou ještě místy zachovány na ústředním pahorku Tell Rifaat. Na této „maxikrtině“, mající v průměru zhruba 250 m, byly při archeologickém průzkumu nalezeny různé starověké předměty, především pak mince pocházející z doby druhé poloviny 1. tisíciletí př. n. l.

zdroj
Rakka, Tell-Zeidan
35.957766, 39.047101
Město Rakka sice nemá ústřední citadelu, ale před několika málo lety bylo objeveno obrovské archeologické naleziště v jeho těsném sousedství. Jak vypadá pro běžného pozorovatele? Rozložitá, asi 10 m vysoká vyvýšenina v jinak rovném terénu, nápadná svou nepatřičností v okolním typu krajiny a také tím, že na ní není téměř vegetace.

Archeologické naleziště u Rakky a halda v Tuchlovicích, zdroj
Při pohledu z výšky rozeznáme na její ploše o rozloze 12,5 ha velké množství drobných vyvýšenin – bezpochyby se pod nimi nacházejí zbytky dávné stavební činnosti, a pokud si prohlédnete na mapě podrobnosti, naleznete první odkopané základy těchto velmi starých staveb. Odborný svět obletěla zpráva, že byly postaveny v období 5.500 – 4.000 let př. n. l.

... a donbaský odval
Jistě nás pak také nepřekvapí, že v nevelké vzdálenosti severním směrem nalezneme na mapě průmyslovou zónu týkající se zjevně těžařství: jsou tu skládky, haldy i odkaliště...

Haram/Harem
36.207601, 36.519248
Středověká pevnost uprostřed malého města Haram v provincii Idlíb. V historii byla několikrát krvavě dobývána, naposledy byla díky své strategické poloze v držení bojovníků Islámského státu. U nás máme v centru měst kašny a morové sloupy, v Sýrii tyto podivné hromady.


To je tedy několik příkladů měst současných. Ale na území Sýrie jsou zbytky mnohých lidských sídel, jejichž jména už známe jen ze starověkých příběhů. Tak třeba...

Apameu a Qalaat Mudiq
35.420017, 36.392423
Římská zřícenina Apamea (Afimia) je 60 km severozápadně od Hamá. Byla založena kolem roku 300 př. n. l. na pozůstatcích neznámých ruin. Toto obchodní město spojovalo Latakii a Palmýru a později se Apamea stala důležitým zastávkovým bodem i pro poutníky z Istanbulu do Mekky.
Co nás však v souvislosti s dávnou těžbou zajímá, nejsou tyto římské ruiny rozkládající se v rovině, ale nad nimi se tyčící impozantní středověká pevnost Qalaat Mudiq – rozsáhlý pahorek čnící nad dnešním městem do výše 50 - 100 metrů.


letecký snímek z roku 1934
... a k porovnání odval Věrchnaja Ufala, Čeljabinská oblast, RF, zdroj

Na tomto místě mi dovolte malou odbočku: nedá mi to totiž nezmínit gigantické vykrádání archeologických nalezišť Sýrie za několik posledních let války údajně občanské. Na území, která obsadil Islámský stát, po celou dobu okamžitě najížděly velké skupiny divokých kopáčů, kteří zcela bezohledně a beztrestně začali v chráněných lokalitách ze země dobývat cokoli, co se dalo zpeněžit na černém trhu. Dlužno však říci, že vedle naprostých barbarů tu byli i mnozí, kteří kopali informovaně, a tak se vkrádá podezření, že kdosi stál v pozadí tohoto rabování a činnost koordinoval.
Jen tak pro zajímavost porovnejte snímky z lokality Apamea, pyšnící se slavnou kolonádou, z prvních dvou let války:

2011 a 2012; bílé body jsou vykopané jámy; vlevo dole Qalaat -Mudiq
A ještě jedna zajímavost na okraj – nejvýznamnější památkou Apamey je, jak bylo zmíněno, kolonáda dlouhá téměř 2 km. Uvádí se, že po velkém zemětřesení v roce 115, kdy bylo město v podstatě srovnáno se zemí, došlo k jeho znovuobnovení, při kterém byla kolonáda „zarovnána podél severojižní osy“. Zvláštní… a jak to tedy měli se světovými stranami původní stavitelé? Ale to by bylo na jiný článek…

V Sýrii jsou oblasti, kde pomalu u každé vesnice narazíte na podobné pahorky, jaké jsou dnes k vidění například po celém okolí Doněcka:

zdroj
...nebo Luhanska:

zdroj
...a vypadají úplně stejně jako syrský Tell Meleh (35.307234, 36.521824):


Tohle je jeho jediná naleznutelná fotografie; zachycuje okamžik, kdy bylo archeologické naleziště na vrcholovém plató - po drobných úpravách buldozerem přebudované na vojenské stanoviště bojovníků Islámského státu – právě dobyto. Obrázek není zrovna dvakrát kvalitní, dává však myslím velmi dobrou představu o tom, jak málo „přírodně“ tyto pahorky v Sýrii vypadají.
A porozhlédneme-li se pak po okolí, můžeme vidět řadu podobných:
Salba - 35.3355308N, 36.4463036E,
Al Hamameyat - 35.3812814N, 36.5368308E,
Ash Shaykh Hadid - 35.3562356N, 36.4842903E,
Buraydij 35.3879539N, 36.4634200E,...

Tell Othman
35.419326, 36.438755
Pár kilometrů na východ od Apamey bychom našli jeden z nich, který jako by z oka vypadl těm doněckým. Liší se jen detailem: ty donbaské haldy jsou staré pár desítek let, na tom syrském je, tedy bylo, malé archeologické naleziště. Naleziště otevřené před několika málo lety je zřejmě zničené, protože i toto strategické místo využili bojovníci IS jako pozorovatelnu. Objekty, které zachytila snímkující kamera, už nejsou výdobytky archeologů, ale buldozery navršené valy hlíny, za nimiž je ukryta bojová technika. Buldozer - oblíbená hračka islamistů - zapracoval i po obvodu výšiny, aby ztížil přístup případným dobyvatelům. A za upozornění jistě stojí i stopy po „vykopávkách“ v jižním směru od pahorku.
Pozorný sledovatel mapy jistě nedaleko, směrem na severozápad objeví, obrovskou hráz odkaliště…

stav v roce 2003 a 2017
Tell Qarqur
35.7422394N, 36.3307453E
Na tomto dvojitém kopci se nachází jedno z největších archeologických nalezišť Sýrie. Pahorky se rozkládají v údolí řeky Orontes na severozápadě země, 5 km od současného města Džisr aš-Shugur. Qarqur zaujímá strategickou polohu - je to nápadný kopec s širokým výhledem na údolí řeky Orontes, kde se v roce 853 př. n. l. odehrála známá „bitva na Orontu“, v níž se utkal asyrský král Salmanassar III. s koalicí 12 syrských králů pod vedením damašského krále Ben Hadada.
Vysoký kopec se vypíná přibližně 30 metrů nad okolní rovinaté nivy a spolu s nižším kopcem na severu zabírá přibližně 12 hektarů. Archeologický průzkum přinesl důkazy, že Tell Qarqur má mimořádně dlouhou historii osídlení, a to minimálně - deset tisíc let!!

zdroj
zdroj
Pokud si snad někdo myslí, že to jsou jen pozůstatky rozpadlých staveb, musím vás vyvést z omylu. Je to pořádný kopec:

zdroj
... a vypadá úplně jako tento odval dolu Stachanov
Tell Barri
36.739167,41.127222
Tell Barri je archeologické naleziště v severovýchodní Sýrii. Jeho starověké jméno bylo Kahat. Prostor Tell Barri byl osídlen již od čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem. Kopec je vysoký 32 metrů a zaujímá prostor o velikosti 37 hektarů. Město bylo opevněné v druhém tisíciletí před naším letopočtem a v jeho středu byla akropole.

zdroj
Tell Nebi Mend – starověké Qadesh (Kadeš)
34.5566003N, 36.5192992E
10hektarový Tell Nebi Mend se rozkládá v údolí soutoku řeky Orontes a jejího hlavního přítoku Mukadiyah, 30 km jihozápadně od Homsu. Nachází se na strategickém místě na hlavní východo-západní trase od Středozemního moře do vnitrozemí Sýrie. Umělý kopec je vysoký 32 m a dlouhý přibližně 1 km.
Nebi Mend má dlouhou a bohatou historii, která je doložena už v 7. tisíciletí př. n. l. až do poloviny 1. tisíciletí a zahrnuje neolit, dobu bronzovou, železnou, jsou tu i ozvěny helénistické a římské. Ve starověku nesl jméne Qadesh (nebo Kadeš) a je místem jiné známé bitvy (1286 př. n. l.), v níž se střetly egyptská armáda Ramses II. s vojskem Chetitů.

zdroj
Zbytky starých staveb se tu prolínají se současnou vesnicí.


Tell Mozan
37.057401, 40.997304
Tell Mozan leží na severovýchodní hranici Sýrie na místě starého město Urkeše známého z mýtů i historie. Jeho počátky jsou neznámé, ale prokazatelně tu existovalo již na počátku čtvrtého tisíciletí př. n. l., kdy bylo jedním z hlavních center Churritů, kteří jej ve svých mýtech označovali jako domov otce bohů Kumarbiho, hlavního boha Churritů a Chetitů. Je také známé jako místo, kde se těžila měď.

zdroj
... a odvaly dolu Malý kujvas, RF, zdroj
Tell Acharnech (Tunip)
35.2838558N, 36.3987531E
Tell Acharneh se nachází 35 km severozápadně od města Hamá v místě ohybu řeky Orontes na křižovatce dvou hlavních obchodních cest starověku. Osídlen byl v době železné i bronzové. Kolem roku 1200 př. n. l. byl v průběhu nepokojů souvisejících s rozpadem civilizace doby bronzové a invazí mořských národů zničen.
Pahorek je v severojižním směru dlouhý 1,2 km, na šířku má 500 – 650 m a zaujímá asi 77 ha. Má dvě mohyly a rozsáhlé dolní město starověkého osídlení.  Vzhledem ke své obrovské velikosti a výšce až 40 m nad okolní rovinou je Tell Acharneh dobře viditelný už z velké dálky.
Část jeho vrcholového plató dnes zaujímá hřbitov, a proto není možný širší archeologický průzkum. Zbývající tři čtvrtiny Tell Acharneh tvoří relativně plochý terén na jihu, který se jen mírně vyvyšuje nad úroveň okolní roviny. Na něm se rozkládalo takzvané dolní město starověkého osídlení. Dnes tu je moderní vesnice.

zdroj
... a k porovnání odval u Příbrami

Tell Hammam et-Turkman
36°28'56"N 39°3'25"E
Tall Hammam al-Turkman se tyčí na levém břehu řeky Balikh, která je přítokem Eufratu. Kopec o průměru bezmála půl kilometru se nad okolní rovinatou krajinu vypíná do výšky 45 m.
Osídlen byl zhruba v době 5000 - 1200 před naším letopočtem a po té bylo místo na dalších téměř tisíc let opuštěno. Kolem přelomu letopočtu zde vznikly stavby patrně vojenského charakteru obehnané čtyřmetrovou zdí.  Na Tell Hammam proběhl jen orientační archeologický průzkum.

zdroj

A tak bychom mohli pokračovat dál a dál. Než se rozloučíme se Sýrií, podívejme se ještě alespoň na jeden z nejznámějších syrských hradů, který nějakou náhodou zrovna stojí na hoře silně připomínající odval:

Krak des Chevaliers
34.756769, 36.294736
Původní pevnost zde vznikla kolem roku 1034. Během první křížové výpravy se jí zmocnili křižáci a o století později se po přestavbě a rozšíření stala největší křižáckou pevností ve Svaté zemi.
Hrad byl dlouho pokládán za nedobytný. Šrám na této své pověsti získal až v roce 2014, kdy z něj byli syrskou armádou po tvrdých bojích vytlačeni povstalci. Památka zapsaná na seznamu UNESCO tehdy došla značné úhony.


zdroj
letecký snímek ze 30. let,  zdroj
... a letecký snímek odvalů dolu v Chibinách, RF

A zapomenout nesmíme na jednu méně obvyklou pevnost ležící u levého břehu jezera Assad.

Jaber Qal'at Ja'bar
35°53'48"N 38°28'51"E
Místo původně známé jako Dawsar se nacházelo na obchodní trase spojující Raqqa se západem země už v předislámských dobách. Není přesně známo, kdy byl opevněn vrchol hory Qal'at Ja'bar, ale bylo to rozhodně před 7. stoletím. V roce 1168 bylo původní jednoduché opevnění přestavěno na hrad. Osamělá výšina s výhledem na eufratské údolí se v roce 1973, kdy ji zaplavily vody přehradního jezera Assad, stala ostrovem, k němuž byla vybudována umělá cesta. Od roku 1965 probíhalo v okolí hradu několik archeologických výkopů a restaurování stěn a věží. Hrad je hojně navštěvovanou turistickou atrakcí.

zdroj
Jaber Qal'at Ja'bar před zatopením:

zdroj
Mohli bychom samozřejmě hledat dál a myslím, že řada z vás určitě v Sýrii najde další a další příklady podivných kopců vyvolávajících pochybnosti o jejich přírodním původu. A ti, co cestování „kurzorem po Googlu“ ještě nepropadli, se mnou alespoň budou jistě souhlasit, že tyhle syrské kopečky jsou přinejmenším... zvláštní.

- pokračování -



20 komentářů:

  1. No,
    to je maso šlacha, chrupavka i kost, Vlabi. Moc dobrá práce. Matěj

    OdpovědětVymazat
  2. Mě by zajímalo, jestli se dá něco takového najít i poblíž ČR.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nezbývá než pátrat. :-)

      Vymazat
    2. A co třeba okolí Máchova jezera, tam je to i s odkalištěm a "vychladlými kopci":-)
      https://cs.wikipedia.org/wiki/Zn%C4%9Blec
      https://ssl.panoramio.com/photo/34536644
      https://cs.wikipedia.org/wiki/Born%C3%BD

      P.S. Všimli jste se, jak se dnes točí ten obrkýbl vody okolo radaru?
      http://necyklopedie.wikia.com/wiki/Radar
      http://mapy.in-pocasi.cz/
      nenimito

      Vymazat
    3. Díky. Jde o to, že Mácháč je umělého původu, před tím tam byly bažiny. Ale ten vrch vypadá podezřele!

      Vymazat
    4. Chtělo by to prozkoumat na místě. Nežije někdo poblíž?

      Vymazat
    5. To, že tam někdo někdy kdysi postavil hráz, jěště neznamená, že to původně nemohlo být daleko větší a spojené třeba i s tím druhým rybníkem. Sice to "hází" na KarlaIV., ale někdo tvrdí, že možná i mnohem dříve. Těch kopců je tam mnohem víc. A stejně podezřelé(vytěžené? nasypané?) jsou Hradčanské bučiny v CHKO Kokořínsko–Máchův kraj:-)
      Ono tak nějak vůbec jsou všechna ta prvorepublikově a následně po II. válce "budovatelsky" uměle zalesněná CHKO, PP, PR podezřelé, jen se všímat a zkusit fantazii namísto vědeckých pravd.
      nenimito

      Vymazat
    6. Ono tak nějak obecně, jak mohou být ty celkem pravidelné kopečky ze znělce, čediče, atd. a přitom uprostřed pískovcových skal? Vědecky popsané sopečného původu. Když je vědecky popisováno, že sopky, vulkány vznikají při překryvu desek.... uprostřed evropy? Jo, vlastně před milióny a milióny a milióny a milióny miliónů věků.... já vlastně nějak zapomenul, že věda vlastní milióny miliónů let a hází s nimi, kam se jí zlíbí:-)
      nenimito

      Vymazat
  3. No, především je zcela jasné, že odvalem je hora Říp... podívejte se na ní pořádně - Říp je "jasný" jako facka... Theorosa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Theoroso,
      Říp sice má ukázkový tvar, ale uvádí se - já jsem to však nezkoumala - že má čedičové jádro, což naznačuje sopečný původ. Odvaly jsou sypané.

      Vymazat
    2. Jako malý jsem jezdil na BMXu na Buštěhradskou haldu, když jsem tam odsud přinesl kus "šutru", protože se mi líbilo, že byl ještě teplý, a ptal se paní učitelky na přírodopis, co to je, tak mi odpověděla, že nejspíše čedič:-)
      nenimito

      Vymazat
  4. No on i ten systém principielně, mohl být i naopak....Myšleno třeba na příkladu z dob nedávných...kdy v Otrokovicích, části Bahňák pan Baťa kolem roku 1930 potřeboval tuto podmáčenou a bažinatou část prostě zpevnit. Geniální myšlenka...přes řeku Moravu, SPLAVIL korytem z protějšího kopce Tresný cca 3 mil m3 zeminy....jednoduše urval kus kopce. Je to cca 90 let, ale člověk který to vidí poprvé, tak si pomyslí, že se tu něco těžilo. Takže je možné, že některé útvary, byly použity i na jiné účely, než na těžbu...
    Phix

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlasím, někde jsem četl, že Ptah(i Pán nebo Hospodin) vyzdvihl zem z bažin a tím stvořil údolí řek a hory. Jde o to, jestli bylo myšleno(přeloženo) zda zemi, Zemi nebo jen povrch Země:-)
      A pak jde ještě o to jak a proč, jestli jen přemístěním nebo těžbou surovin...
      nenimito

      Vymazat
  5. https://archnet.org/system/publications/contents/5214/original/DPC1951.pdf
    "Žijeme v temnotě, abychom sloužili Světlu. Duch Orla nás provází!" :-)
    nenimito

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. https://www.google.cz/search?q=rahim+inaara+salimah+aga+khan+prince+aly+muhammad&tbm=isch
      https://uk.pinterest.com/riyazkurji/aga-khan/
      http://www.akdn.org/where-we-work/middle-east/syria
      https://youtu.be/rh4WgRzdyWA
      https://dspace5.zcu.cz/bitstream/11025/13061/1/BP%20-%20Katerina.%20Benesova.pdf

      Vymazat
  6. Možná trochu mimo, možná ne... znáte dokufilm Home(2009) od Yanna Arthus-Bertranda? Byl zakázán ve 36 zemích. https://ulozto.cz/!2Oyrk0wtka8s/home-2009-1080p-cz-avi
    Tady je trochu sestříhán v ruštině https://youtu.be/IjTFFI4xTQE
    Popř. i něco dalšího na deštivé večery.
    https://ulozto.cz/!8U1sS1Kcy/oceany-oceans-2009-cz-tit-avi
    nenimito

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. nenimito,
      stahovala jsem skoro celý den, ale stálo to za to. Pastva pro oči a i hudba je lahůdkou pro uši... tedy až na toho Svěráka :-(
      Ale ústřední myšlenka filmu, že totiž člověk je příčinou globálního oteplování, je podle mě scestná. Lidstvo už sice zvládlo kdejaké svinstvo, ale že by ohřálo planetu, na to tedy zatím naštěstí ještě nemá.

      Vymazat
    2. Souhlasím. Ta myšlenka je podporována, protože je to obrovský byznys...

      Vymazat
    3. Já to právě kvůli Svěrákovi nedala :-( Ale jako krásná podívaná bez zvuku - ano, to už je o dost lepší :-)

      Vymazat
    4. Psal jsem "Možná trochu mimo, možná ne" :-)
      Pan Svěrák už několikrát svými vyjádřeními ukázal, na které tschechské straně stojí, a že český národ mu nemá být za co vděčný, narozdíl třeba od pana Duška...
      Jsou tam celkem hezky viditelné ty "stopy dávné tězby". Navíc by mne zajímal skutečný důvod, proč zakázáli v tolika státech.
      Mám pocit, že když jsem na koukal podruhé, tak ta česká zvuková stopa šla vypnout (nebo přepnout?), myslím.
      nenimito

      Vymazat

Podepsat se není povinnost, ale projev úcty k druhým.