11. 4. 2017

HORY, DOLY, TERRICONY - STOPY DÁVNÉ TĚŽBY 7


Pouště
Nyní přejdeme k té nejděsivější části. Ukážu vám, jak se na Zemi dělají pouště.


Nejprve položím jednoduchou otázku: čím je třeba začít, když se otevírá nový povrchový důl? Člověk, který neztratil své propojení s přírodou, jistě odpoví: důkladně se provede skrývka. Vrchní úrodná vrstva zeminy se pečlivě sebere a odveze buď na nové místo, kde je třeba zúrodnit neplodnou plochu, nebo se složí stranou, aby byla k dispozici, až se důl bude zase zavírat. Ornice je totiž pro člověka daleko důležitější než vytěžená ruda. Jenže… Postupuje se tak skutečně?

Ještě jednou se podívejme, jak kolesové rypadlo vybírá vrstvu zeminy za vrstvou, každou
ve výšce 30 - 40 metrů, z velkých ploch. Vidíte, že by zde byla provedena skrývka?


A co tady: jsou tu rovnou dvě rypadla najednou, která vybírají dvě vrstvy z jedné plochy. A jen tak mimochodem - abychom si udělali představu o rozsahu takové činnosti, všimněte si velkého buldozeru vlevo dole.


A co tady? Co je to hnědé nahoře?


nebo zde… 


Nikde nic. Spolu s vytěženou horninou mizí na přepravnících a později na haldách hlušiny - často toxických - i úrodná půda. Dno povrchového dolu pak tvoří ohromná již vybraná plocha vhodná pro přemisťování a pohyb rypadel, absolutně rovná, jako stůl. A úplně mrtvá…


Vzhledem k rozsáhlosti hutnictví v minulosti, na které jsem výše poukázal, vzniká otázka – co se stalo s vrchní vrstvou půdy v řadě zemí, kde evidentně probíhala rozsáhlá těžba? V Latinské Americe, Africe, Austrálii a dalších zemích? Pokud zde bez problémů rostla po tisíce let vegetace – rostliny, lesy, louky a savany, musela se vytvořit i mohutná vrstva humusu. Místo toho ale v těchto krajinách vidíme takovouto scenérii:
Afrika:

Austrálie


Brazílie


Namibie


Skutečně tu od prvopočátku nebylo nic než sucho a všudypřítomný prach?
--------------------

Předveďme si situaci na kovu důležitém nejen pro letecko-kosmický průmysl, jako je hliník. Získává se z bauxitu, základní minerální suroviny pro hliníkový průmysl. Bauxit vypadá jako hlína. Zde je schéma těžby, jak by měla vypadat:


Jak je z obrázku patrné, plodorodná ornice je sejmuta a odhrnuta na dočasný odval. Potom se z velké plochy snímají vrstvy bauxitu. Foto ze současné těžby:
Bauxita Paragominas, Brazílie 


Bauxitový důl Rio Tinto’s v Andoom, Austrálie.


Bauxitové doly Alcoa:


Pokud však není místo ukončené těžby uvedeno do původního stavu opětovným překrytím ornicí, takže se nemůže uchytit rostlinstvo a nerostou tu lesy, důsledkem je postupné vysoušení celého širokého okolí a nezvratný proces vedoucí ke vzniku pouště.


Červená bauxitová cesta v Kuantan, Malajsie. Zatím tu je „jen“ všudypřítomný červený prach. Zatím...


Myslím, že opravdu je nad čím přemýšlet. A nezapomeňte se zeptat: V jakém roce že to podle pověsti darovali carovi lžičky z hliníku, kterých si tehdy cenili více než zlatých?

-----------

A teď si představte, že na naší planetě jsou pravěké doly rozlohy několika zemí nebo rozlohy celých pouští. Například na území Uzbekistánu, Turkmenistánu, Tádžikistánu, Afganistánu, Kazachstánu, Íránu nejsou úrodné vrstvy zeminy na většině jejich rozlohy, protože z téměř všech ploch těchto zemí zmizela vrstva půdy o mocnosti místy až 100 metrů – a to jak těžené suroviny, tak i úrodné ornice se vším živým. Je těžké tomu uvěřit, ale věřit očím je potřeba. Velká část ploch na planetě obarvené v Google Maps žlutě, jsou dna bývalých dolů.
Přírodní hranice Boszhira se nachází v západní části plošin Usťjurt v Kazachstánu. Poznáte, že vyvýšeniny v pozadí za autem jsou zvětralé stěny vytvořené dávnými kolesovými rypadly na hranici gigantického dolu?


Ty tečky uprostřed snímku je skupina automobilů. Nakolik lze pohledem říci, byla sňata vrchní vrstva půdy skutečně o mocnosti 100 metrů. Pokud by sem nyní vnikla masa vody a vytvořila 15metrovou vrstvu, dostali bychom analogii Azovského moře.


Protože i Azovské moře je zatopený starý důl. Jeho dno je rovné jako stůl, po kterém se pohybovala obrovská kolesová rypadla. Jeho maximální hloubka činí pouze oněch 15 metrů. Co se zde dobývalo? Možná thorium. Proč si to myslím? Zadejte si do Google: радиоактивные пески Азова (radioaktivní písky Azova)...


Krajina pouště Karakum, rozloha: 350.000 km2. Nedozírné plochy s chybějící vrstvou zeminy. 


Mám dojem, že na planetě pracoval jakýsi planetární „vyvrhovatel“, protože ve skutečnosti tohle je důl. Pro místní obyvatelstvo však "úžasný" Canyon Jangikala, Turkmenistán. 


Podle mapy plošina Tuzbair, Kazachstán – daleko spíš však povrchový důl. 


Monument Valley, USA. Dříve plocha tohoto území byla stejně vysoko jako zbylé vrcholky na pozadí. Byla tu ale sňata vrstva o mocnosti několik stovek metrů.


Namibie. I tato poušť je dnem dolu.


Egypt. Zde byla nejen vrchní plodná vrstva půdy sejmuta a zmizela v terriconech, ale navíc to vše ještě spálil jaderný výbuch.


Větší část Austrálie byla zplundrována beze zbytku. Půdy není, veskrze je to jen červená poušť.


Nigérie, poušť.


-----------

Tvrdí se, že dávní „bohové“ vytvořili člověka, aby za ně měl kdo vykonávat těžkou práci v dolech, protože Země byla bohatým zdrojem nejrůznějších surovin a od nejdávnějších dob se tu těžilo opravdu ve velkém stylu. A těží se i dnes, o čemž mohou svědčit satelitní snímky i mnohé fotografie obrovských dolů, o kterých jste možná neměli tušení. Třeba takový Bingham Canyon Mine, USA. Těží se tu měď, zlato, stříbro a molybden. Obrovská díra do nitra země má průměr 4 km a je 1,2 km hluboká!


A najděte si také třeba:
Kalgoorlie Super Pit v Austrálii - zlato; délka 3,5 km, šířka 1,5 km, hloubka 360 m
Mir v Rusku - diamanty; průměr 1,2 km, hloubka 525 m
Chuquicamata v Chile - měď, molybden; délka 4,3 km, šířka 3 km, hloubka 850 m. Více najdete ZDE
A to jsou jen ty povrchové! Co potom se teprve asi děje pod zemí… 

Moje závěrečné konstatování, co se týče pouští, je následující: velká část z nich je zcela antropogenního původu a objevily se v důsledku dlouhodobé těžební činnosti. A víc než to. Beze všeho můžete zaměnit výrazy jako "kaňon", "úžlabina", "soutěska", "rokle", "náhorní plošina" nebo "jezero" za slova "lom/důl", "odval" či "zatopený lom/důl". A to, co dnes vidíme, je jen výsledek naší, v porovnání s tou pravěkou technikou, jen drobeček. 
Připadá vám to přitažené za vlasy a ptáte se, KAM BY TO VŠECHNO ZMIZELO?
Stačí si třeba uvědomit, kolik raket ročně letí na orbitu, jakou mají nosnost a co kromě reklamovaného nákladu vozí, když třeba:
- gram Rhodia stojí 230 dolarů;
- gram Osmia-187 stojí 200.000 dolarů;
- gram Kalifornia-252 stojí 650.000 dolarů.
Zvážíme-li, že vynesení 1 kg nákladu na orbitu přijde na 3.000 dolarů, je plně rentabilní tahat tam – samozřejmě kromě špionážních satelitů – i vytěžené vzácné prvky a izotopy. Odpad zůstane zde a čistý produkt – pánovi…

PS:
Bylo by však naivní se domnívat, že se těží jen zde, na Zemi. V současnosti už desítky pozemských firem těží i v kosmu, především v pásu asteroidů. Nevěříte? Zadejte si do vyhledavače spojení „tajný kosmický program“…


zdroje:
http://wakeuphuman.livejournal.com/1342.html
http://wakeuphuman.livejournal.com/1877.html
http://21stoleti.cz/2010/07/17/10-nejvetsich-jizev-na-tvari-zeme/

překlady: Václav

(©)2017 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.

9 komentářů:

  1. http://www.bmwclub.ru/index.php?threads/falshivaja-istorija.754572/page-101

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přišlo mi to zajimavé, že i na bmw foru se tím zabývají a mají tam fotky a informace, které jsem ještě neviděl. jestli to je nějaký problém, celé to smažte a omlouvám se.
      Číhám tu na nové články každý den, jsou super! Díky za ně!
      Škoda, že tam málo lidí ví, jak strašně je historie lidstva hmmmm.... zmanipulovaná...i když to je asi slabý výraz. Petr

      Vymazat
    2. Petře,
      celá tato série článků vychází z textů jednak Pavla Uljanova alias "wakeuphumana" a z článků autora vystupujícího pod nickem "sibved". Obojí je vždy uvedeno pod každým dílem ve zdrojích, a to přímo z jejich stránek.
      A máš pravdu v tom, že je stále příliš málo lidí, kteří si dokážou připustit, že by něco mohlo být jinak. Takže se snažme! :-)

      Vymazat
  2. Tak v tom prípade si myslím že je v tom namočený aj Mars, lebo tiež to tam vyzerá podobne...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mars mohl být v dávné minulosti teoreticky na orbitě Země, takže v ideálních podmínkách pro život (nebo pro těžbu :-))
      David

      Vymazat
    2. Podle mne není pro život až tak zásadní rozdíl v orbitech Marsu a Země. Co se orbitů týká, uvádí se většinou jako hlavní důvod vhodná teplota. Ta je však dána především jinými faktory. Podle mne totiž není zásadní ani tak množství dopadajícího slunečního záření, jako spíše to, jak je v ATMOSFÉROU zachyceno. Dále si myslím, že v případu Země není Slunce jediným zdrojem tepla. Je toho mnohem více (rotace, gravitace, případné stínění planetou v případě měsíců, atd.), ale zkrátka jsem chtěl jen poukázat na to, že jenom orbitem ony "ideální podmínky pro život" podle mne rozhodně nevznikají :-) V krapet jiném "světle" jsem se tím zabýval tady: http://myslenkyocemkoli.blogspot.cz/2016/12/patecni-myslenka.html

      Vymazat
  3. Je to čím dál víc zajímavější. A vůbec ne přitažené za vlasy. Už jako puberťačku mě napadlo, čím bylo způsobeno, že někde "hlína" je a někde jen pustiny, tvrdé kamenné, prašné nic.
    A svrchní úrodná půda se ničí nejen v případě těžby, že. Všichni víme, jak vypadaly spojené státy v době před tzv. objevením Ameriky, a jak vypadají teď.
    A k tomu ten zbyteček úrodné půdy, co na Zemi ještě je, se ne vždy správně využívá. Tím myslím "krmná" pole.

    OdpovědětVymazat
  4. A ještě mě napadly "díry", které jsou hodnoceny jako místo dopadu meteoritu, a taky jsem si vzpomněla na Nazcu. Jednak nula úrodné půdy, a druhak kresby.

    OdpovědětVymazat

Podepsat se není povinnost, ale projev úcty k druhým.